HW Legal
Podstata sporu
Žalobce se po státu domáhal náhrady újmy ve výši téměř 7,9 milionu korun. Uváděl, že krátce po třetí dávce vakcíny v lednu 2022 byl hospitalizován s bolestmi na hrudi a diagnostikovanou myokarditidou. Následně podle svých tvrzení trpěl řadou přetrvávajících obtíží, mimo jiné výraznou únavou, opakovanými záněty a zažívacími problémy, a to s dlouhodobým dopadem do pracovního i běžného života.
Soudy nižšího stupně žalobu zamítly. Vyšly z toho, že zdravotní stav žalobce nedosáhl intenzity „zvlášť závažného ublížení na zdraví“, kterou zákon vyžaduje, zejména s ohledem na relativně krátkou hospitalizaci a stabilizovaný stav při propuštění.
Změna výkladu „zvlášť závažného ublížení na zdraví“
Nejvyšší soud tento přístup odmítl jako nepřiměřeně přísný a odporující smyslu právní úpravy. Podle něj nelze pojem „zvlášť závažné ublížení na zdraví“ chápat tak úzce, že by na odškodnění dosáhly jen krajní případy typu bezprostředního ohrožení života nebo úplné ztráty soběstačnosti. Takový výklad by právo na náhradu učinil prakticky nedosažitelným.
Soud zdůraznil, že v oblasti odškodnění po očkování je nutné tento pojem vykládat odlišně než v jiných částech práva, například u náhrad poskytovaných pozůstalým podle občanského zákoníku. Rozhodující není délka hospitalizace ani to, zda byl pacient přímo ohrožen na životě. Podstatné je, zda očkování vedlo k lékařsky prokazatelné újmě s významným a dlouhodobým dopadem na život poškozeného, tedy zda ovlivnilo jeho pracovní schopnost, každodenní fungování nebo celkovou kvalitu života. Takové posouzení podle soudu vyžaduje důkladné dokazování včetně znaleckých posudků, které nižší soudy dostatečně nezohlednily.
Nejvyšší soud rozhodoval poté, co Ústavní soud odmítl návrh na zrušení nejasných pasáží obou „očkovacích“ zákonů s tím, že vyložit tato ustanovení v souladu s jejich smyslem a účelem je úkolem obecných soudů.
Právní rámec: zákony č. 116/2020 Sb. a č. 569/2020 Sb.
Odpovědnost státu za újmu z povinného očkování zakládá zákon č. 116/2020 Sb. Očkování proti COVID-19 sice povinné není, přesto se na ně odškodňovací režim vztahuje: podle § 2 zákona č. 569/2020 Sb. se pro posouzení újmy a rozsah náhrady použije zákon č. 116/2020 Sb. obdobně. Nárok se uplatňuje u Ministerstva zdravotnictví a jeho předchozí uplatnění je podmínkou pro případnou žalobu proti státu.
Co rozhodnutí znamená pro poškozené
Rozhodnutí se odklání od dosavadní přísné praxe, která nároky odmítala s odůvodněním, že následky nedosahují „zvlášť závažného“ charakteru. Každý případ má být nově posouzen individuálně a s oporou ve znaleckém dokazování, podle skutečných a dlouhodobých dopadů na život poškozeného. Pro osoby s přetrvávajícími následky po očkování to zlepšuje postavení jak při uplatnění nároku u ministerstva, tak v případném soudním sporu.
Zvažujete uplatnění nároku na náhradu újmy po očkování, nebo řešíte zamítnutou žádost u Ministerstva zdravotnictví? Rádi posoudíme vaši situaci a navrhneme další postup. Neváhejte nás kontaktovat.