Spousta trestných činů není nahlášená, protože se poškozený domnívá, že v situaci „tvrzení proti tvrzení“ Policie bude nečinná. Jak tomu je ale ve skutečnosti? Opravdu může Policie ČR odložit věc s tím, že osamocené tvrzení není podpořené jinými důkazy?
Řeč je typicky o trestném činu znásilnění. Ten se často objevuje v souběhu s tzv. domácím násilím (týrání osoby žijící ve společném obydlí). Tyto trestné činy se většinou těžko prokazují, neboť k nim dochází „za zavřenými dveřmi“. Oběť tak většinou oznamuje trestný čin Policii, aniž by předložila jakýkoli další důkaz.
Mnoho obětí těchto trestných činů se obává, že Policie jejich výpovědi neuvěří, nebo dokonce bude celou věc bagatelizovat – a případ odloží. Ale jak to je ve skutečnosti?
Policie nemůže jednoduše konstatovat, že jde o „tvrzení proti tvrzení“ a věc odložit. Pokud poškozený (oznamovatel) vznese „hájitelná tvrzení“, státu (Policii ČR) vznikne povinnost provést účinné vyšetřování.
Co je to hájitelné tvrzení? Jde o tvrzení potenciální oběti, které je dostatečně konkrétní, v čase neměnné (nemění výpověď), časově i prostorově možné, a pravděpodobné a důvěryhodné. Jinými slovy, dává smysl a k popisovanému skutku reálně mohlo dojít. Oběť k tomu nemusí předložit důkazy.
Co je to účinné vyšetřování? Policie musí provést důkladné a dostatečné prověření hájitelných tvrzení. Musí zjistit skutkový stav v co nejvyšší možné míře a obstarat si pro to všechny dostupné důkazy. Tyto důkazy musí zvlášť pečlivě hodnotit. Nesmí brát výpověď oběti na lehkou váhu.
Tip: Víte, že pokud jste nahlásili trestný čin znásilnění či týrání, máte právo na účinné vyšetřování? Pokud Policie Váš případ bez dostatečného odůvodnění odložila, můžete se proti tomu bránit. Poškozený může proti usnesení o odložení věci podat stížnost do 3 dnů od doručení usnesení. Rovněž lze požádat o přezkum postupu policejního orgánu nebo státního zástupce. Konečně je možné podat i ústavní stížnost.
Nedávný judikát Ústavního soudu
Ústavní soud nedávno zasáhl v případě, kdy se poškozená dlouhodobě potýkala s domácím násilím ze strany partnera. Součástí domácího násilí mělo být i znásilnění. Poškozená věc oznámila Policii ČR, která ji však odložila s odkazem na nedostatek důkazů – typicky jako situaci „tvrzení proti tvrzení“. Ani následný přezkum státního zastupitelství nepřinesl změnu.
Až Ústavní soud dal poškozené za pravdu a zdůraznil zásadní princip: pokud oběť přednese tzv. hájitelné tvrzení (tedy konkrétní, věrohodné a reálně možné), vzniká státu povinnost zajistit účinné vyšetřování. Orgány činné v trestním řízení nemohou věc jednoduše odložit pro „nedostatek důkazů“, ale musí aktivně zjišťovat skutkový stav, doplňovat dokazování a své závěry jasně a přesvědčivě odůvodnit.
Jaké důkazy mohla Policie zajistit? V konkrétním nálezu Ústavní soud zmiňuje př. znalecké posouzení poškozené nebo podezřelého. Z naší praxe doplňujeme, že znásilnění a domácí násilí se často prokazuje dalšími nepřímými důkazy (svědecké výpovědi osob, jimž se oběť svěřila nebo které pozorovaly změnu v jejím chování; elektronická komunikace oběti s pachatelem nebo známými, v níž se trestná činnost zmiňuje; lékařské zprávy ohledně doprovodných zranění apod.).
Oběti mají právo na důkladné a efektivní vyšetřování, nikoli pouze formální prověření. Pokud orgány státu toto právo nerespektují, je možné se bránit – a to až stížností u Ústavního soudu. Tento nález Ústavního soudu je signálem pro všechny poškozené: i v případech „tvrzení proti tvrzení“, kdy nemáte shromážděné spousty důkazů o trestném činu, má smysl se bránit a trvat na svých právech.
Naše advokátní kancelář poskytuje právní pomoc poškozeným, i obhajobu v trestním řízení. Neváhejte se na nás obrátit – rádi s Vámi probereme Vaše možnosti a další postup.
