Střídavá péče v zahraničí (tedy střídavá péče mezi dvěma státy) přináší specifické právní i praktické otázky. Rodiče dnes stále častěji žijí v různých zemích a řeší, zda je možné, aby dítě střídavě pobývalo v obou státech – například v Česku a na Slovensku. Například: může mít dítě dvě školy?
(Pozn. od roku 2026 zákon opustil pojem „střídavá péče“, a nově užívá pojem „péče rodičů s určením rozsahu péče každého rodiče o dítě“; ke změnám od 1.1.2026 se dočtete více zde. Výraz „střídavá péče“ používáme v článku pro zjednodušení – jde o střídání se obou rodičů v péči o dítě).
Střídavá péče mezi dvěma státy a nejlepší zájem dítěte
Střídání rodičů v péči o dítě je soudy obecně preferovaný způsob uspořádání poměrů dětí a rodičů, kteří spolu nežijí. Střídavá péče rodičů, kteří žijí v různých státech, je právně možná. Vždy se však posuzuje nejlepší zájem dítěte v konkrétním případě.
Pokud by střídavá péče byla pro dítě nepřiměřenou zátěží, soud by o ní nerozhodl (např. pokud je dotčené dítě emočně labilní, je vysoce fixováno pouze na jednoho z rodičů, vyžaduje speciální a intenzivnější péči a pozornost, trpí poruchou autistického spektra atp.). Stejně tak soud o rovnoměrném střídání nerozhodne, pokud rodiče žijí velmi daleko od sebe, a tato vzdálenost by mohla zásadně narušit školní docházku dítěte, jeho rozvoj či poškodit jeho sociální vazby.
Dítě ve dvou státech: praktické dopady střídavé péče
Pokud má dítě fungovat ve dvou státech, znamená to často výraznou zátěž. Střídavá péče dva státy v praxi přináší například dvě bydliště, permanentní střídání školního prostředí, rozdílné učební nároky, dva sety volnočasových aktivit, časově náročné cestování mezi státy, někdy i dva pediatry či zdravotní systémy.
Přesto platí, že svěření dítěte do výlučné péče jednoho rodiče je výjimečné opatření. Přichází v úvahu proto, aby nebyla zásadním způsobem narušena školní docházka dítěte či jeho rozvoj prostřednictvím mimoškolních aktivit.
Při rozhodování o modelu péče rodičů, žijících v jiných státech, o dítě zahajující školní docházku, se posuzuje se zejm. následující:
- zda začlenění dítěte do dvou školních kolektivů je v jeho nejlepším zájmu (zejm. odolnost dítěte),
- zachování vztahu dítěte k oběma rodičům,
- reálná proveditelnost (vzdálenost, škola, režim).
Spor o školu dítěte: kdo rozhoduje a jak postupovat
Spor o to, do které školy dítě nastoupí, patří mezi časté konflikty mezi rodiči po rozchodu.
Volba základní školy je podle významnou záležitostí nezletilého dítěte, o které rozhodne soud v případě, že se na ní rodiče nedohodnou. V případě neshod může tedy kterýkoli z rodičů podat návrh na rozhodnutí soudu. Záležitost lze upravit i prozatímním rozhodnutím (o tom jsme blíže psali zde).
Praktický příklad: střídavá péče v zahraničí a spor o školu dítěte
Úskalí střídavé péče v zahraničí ilustruje případ nedávno řešený Ústavním soudem. Otec (Čech) a matka (Slovenka) spolu žili v České republice, kde se jim narodila dcera. Po rozchodu se matka odstěhovala na Slovensko a péče o dítě byla upravena jako střídavá v režimu „týden/týden“. Dívka tak fungovala ve dvou státech – měla dvě bydliště i dvě mateřské školy.
Zásadní problém nastal při nástupu do základní školy. Otevřela se otázka, která je ve sporech o střídavou péči v zahraničí častá: může mít dítě dvě školy?
Rodiče se nedokázali dohodnout, ve kterém státě má dítě zahájit školní docházku. Otec prosazoval českou školu, zatímco matka chtěla zachovat dosavadní model střídavé péče i za cenu paralelní školní docházky. Jinými slovy, šlo o typický spor o školu dítěte v mezinárodním kontextu. Samotné dítě přitom uvádělo, že by zvládlo navštěvovat dvě školy – tedy fungovat ve školním režimu ve dvou státech.
Otec se proto obrátil na soud s návrhem na předběžné opatření. Soud prvního stupně návrhu vyhověl a rozhodl, že dítě zatím nastoupí do základní školy v České republice. Současně upravil režim péče tak, aby byla školní docházka reálně zvládnutelná (omezením pobytu u matky na víkendy).
Odvolací soud však toto rozhodnutí zrušil. Zdůraznil, že dítě již v minulosti zvládalo fungování ve dvou předškolních zařízeních a že omezení kontaktu s matkou by pro něj mohlo být výrazně zatěžující. Připustil, že i varianta „dvojí školní docházky“ může být nejvhodnější.
Věcí se následně zabýval i Ústavní soud, který se rozhodl nezasáhnout ponechal další posuzování na obecných soudech. Ty tak budou muset finálně vyhodnotit, zda je střídavá péče ve dvou státech a případná paralelní školní docházka v konkrétním případě skutečně v nejlepším zájmu dítěte – nebo zda je třeba spor o školu dítěte vyřešit určením jediné školy.
Potřebujete právní pomoc?
Naše advokátní kancelář poskytuje právní pomoc v oblasti rodinného práva, včetně sporů o péči o děti s mezinárodním prvkem. Každý případ posuzujeme individuálně a s maximální citlivostí.
Pokud řešíte střídavou péči v zahraničí, spor o školu dítěte nebo jinou složitou situaci, neváhejte se na nás obrátit – rádi s vámi probereme vaše možnosti a další postup.
