Musí zaměstnavatel vyplatit bonus ke mzdě i bývalému zaměstnanci? Kdy ano a kdy ne? To vysvětlíme v krátkém článku.
Výplata bonusu propuštěnému zaměstnanci?
Příklad z praxe
Příklad z praxe: Bývalá zaměstnankyně žalovala svého bývalého zaměstnavatele. Domáhala se doplacení mimořádného bonusu, který dostali ostatní zaměstnanci (a ona ne). Žalobkyně pracovala v pracovním poměru pro žalovanou od roku 2020 do dne 31. 12. 2021. Zaměstnavatel v březnu 2022 učinil rozhodnutí vyplatit svým zaměstnancům za dobré hospodářské výsledky dosažené v roce 2021 mimořádnou odměnu (bonus za přispění k zisku 2021). Bonus měl fungovat i jako motivace stávajících zaměstnanců pro další období. Jako jednu z podmínek pro vznik práva na odměnu však stanovil trvání pracovního poměru k datu 31. 5. 2022.
Bývalá zaměstnankyně namítala, že i mimořádný bonus je mzdou za vykonanou práci. Výplata mzdy za vykonanou práci nemůže být podmiňována tím, jestli zaměstnanec setrvá v pracovním poměru k určitému budoucímu datu. Pokud tedy bonus nedostala, zaměstnavatel porušil svou povinnost zajistit rovné zacházení se všemi zaměstnanci při odměňování za práci. Žádala proto náhradu škody ve výši bonusu a úrok z prodlení.
Nejvyšší soud však rozhodl ve prospěch zaměstnavatele. Uznal, že bývalá zaměstnankyně nebyla ve stejném postavení, jako ostatní zaměstnanci.
1) V době rozhodnutí o bonusu pro zaměstnance už totiž nebyla v pracovním poměru k zaměstnavateli.
2) Bonus byl stávajícím zaměstnancům přiznán (mimo jiné) jako motivace pro další období. Byť mzda skutečně je odměnou za již odvedenou práci, bonus nad rámec zaručené mzdy může mít i motivační funkci do budoucna – a to i jen pro stávající zaměstnance.
3) Pokud by však zaměstnavatel přiznal bonus i jinému již propuštěnému zaměstnanci, byla by situace jiná: zaměstnavatel by se dopouštěl nerovného odměňování.
Závěr
Často se stává, že zaměstnavatel vyplácí zaměstnancům mimořádnou odměnu. Těsně před výplatou bonusu je některý zaměstnanec propuštěn. Důležité je, zda:
Zaměstnavatel musí při odměňování svých zaměstnanců za práci zajistit rovné zacházení. Jde o zásadu rovného odměňování. Stejné zacházení je však třeba zajistit u zaměstnanců ve stejném či srovnatelném postavení (situaci).
Tento případ zdůrazňuje, jak důležité pro zaměstnavatele je jasně definovat podmínky pro vyplácení mimořádných odměn.
Ze strany zaměstnanců se ukazuje, že má smysl zabývat se podmínkami pro výplatu bonusů – a mít je na paměti při plánování kariérních změn.
Jsme specialisté na pracovní právo. Potřebujete-li poradit, neváhejte nás kontaktovat.
