HW Legal
Co je akcelerační oblast a co v ní platí jinak
Institut zavedl zákon č. 249/2025 Sb., o urychlení využívání některých obnovitelných zdrojů energie, který zapracovává směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2413 ze dne 18. října 2023. Akcelerační oblastí se rozumí oblast vymezená za účelem urychlení využití obnovitelného zdroje energie [§ 2 písm. c)]; vymezuje se jako plocha nebo koridor v územním rozvojovém plánu, zásadách územního rozvoje nebo územním plánu (§ 5 odst. 1).
Podstatou institutu není samo vyznačení plochy v mapě, ale režim, který na ni dopadá při povolování konkrétních záměrů. Podle § 28 zákona č. 249/2025 Sb. příslušný orgán u záměru v akcelerační oblasti nezkoumá vlivy záměru znovu v plném rozsahu, nýbrž pouze to, zda jde o záměr s přeshraničními vlivy a zda je vysoce pravděpodobné, že povede k významným nepříznivým vlivům, které nebyly zjištěny při pořizování územního opatření a které nelze vyloučit dodatečnými podmínkami. Rozhodující je odstavec 6: nevydá-li příslušný orgán ve stanovené lhůtě rozhodnutí, že záměr posouzení vlivů podléhá, platí, že mu nepodléhá — a současně se nepoužije § 45i odst. 2 až 8 zákona o ochraně přírody a krajiny. Mlčení úřadu tedy vede k tomu, že záměr projde bez posouzení vlivů na životní prostředí i bez naturového posouzení. Obcím tedy nedoporočuju spoléhat se na to, že se budou bránit až v případě konkrétního záměru, jelikož zásadní otázky v něm nebude možné už řešit.
Co obec ve skutečnosti chrání: územní opatření
Pro každou akcelerační oblast se vydává územní opatření o podmínkách a zmírňujících opatřeních (§ 6 odst. 1). Ke Změně č. 2 jich bylo vydáno 61, každé s vlastní textovou, odůvodňovací a grafickou částí. Podle § 25 odst. 1 je územní opatření závazné pro vyjádření, závazná stanoviska i rozhodnutí vydávaná pro záměr v akcelerační oblasti; nesplňuje-li záměr stanovené podmínky, správní orgán vydá nesouhlasné stanovisko nebo žádost zamítne.
Ochranu obce nezajišťuje samotné vymezení oblasti, ale text územního opatření. Co v něm není uvedeno určitě a vymahatelně, to v navazujícím povolování nelze uplatnit. V podáních, která v této agendě zpracovávám, se těžiště přesouvá k tomu, zda jsou jednotlivé podmínky vůbec formulovány tak, aby je bylo možné použít jako důvod nesouhlasu, nebo zda jde o proklamace bez obsahu.
Lhůta nebo lhůty?
Změna č. 2 Územního rozvojového plánu i každé z územních opatření jsou opatření obecné povahy. Návrh na jejich zrušení lze podat do jednoho roku ode dne, kdy napadené opatření nabylo účinnosti, a zmeškání této lhůty nelze prominout, a to ani ve vazbě na navazující rozhodnutí (§ 101b odst. 1 s. ř. s.). Změna č. 2 nabyla účinnosti 25. srpna 2026; lhůta k podání návrhu proti ní tedy končí 25. srpna 2027. Územním opatřením běží lhůty vlastní, od jejich vlastní účinnosti.
Samostatnou otázkou je příslušnost soudu. Podle § 310 stavebního zákona je k řízení o zrušení územního rozvojového plánu nebo jeho části příslušný Nejvyšší správní soud. Územní opatření toto ustanovení nezmiňuje, ačkoli zákon č. 249/2025 Sb. stavební zákon na jiných místech novelizoval - jednotlivá územní opatření se tedy nebudou napadat u Nejvyššího správního soudu, ale u Městského soud v Praze.
Kdo je oprávněn návrh podat
Podle § 101a odst. 1 s. ř. s. je oprávněn podat návrh ten, kdo tvrdí, že byl opatřením obecné povahy zkrácen na svých právech. U obce se aktivní legitimace odvíjí od zásahu do práva na samosprávu a do jejího územního rozvoje, u fyzických a právnických osob zpravidla od vlastnictví pozemků a staveb v oblasti nebo v jejím bezprostředním okolí.
Na co mj. míří obsahová argumentace
Zákon stanoví pro vymezení akcelerační oblasti tři samostatné podmínky, z nichž každá je vlastním důvodem nezákonnosti. Podle § 4 nelze akcelerační oblast vymezit na území evropsky významné lokality, ptačí oblasti a zvláště chráněného území. Oblast se dále vymezuje tak, aby záměry neměly s ohledem na limity využití území významný dopad zejména na životní prostředí. A při vymezování se upřednostňují umělé a zastavěné plochy, dopravní infrastruktura, skládky, území narušená povrchovou těžbou či znehodnocená půda. Vymezení rozsáhlých ploch na zemědělské půdě proto vyžaduje odůvodnění, proč nebyly upřednostněny plochy, které zákon jmenuje.
K tomu přistupuje přezkum vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území a naturového posouzení, posouzení variant a zákonnost samotného procesu pořízení — zejména tam, kde byl návrh po veřejném projednání podstatně upraven. Rámec přezkumu opatření obecné povahy vymezil Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 27. 9. 2005, sp. zn. 1 Ao 1/2005, jímž formuloval postupný algoritmus přezkumu; jeho posledním krokem je proporcionalita. Podle usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 7. 2009, sp. zn. 1 Ao 1/2009, musí mít každé omezení vlastnických práv plynoucí z územně plánovací dokumentace ústavně legitimní důvody a musí být činěno jen v nezbytně nutné míře a nejšetrnějším ze způsobů vedoucích ještě rozumně k zamýšlenému cíli, nediskriminačně a s vyloučením libovůle.
Vlastní okruh námitek pak tvoří způsob vypořádání připomínek. Pořizovatel vypořádával více než 13 500 podání s přibližně 31 000 připomínkami. Šablonovitá odpověď, která u desítek podatelů zní shodně a nereaguje na to, co konkrétní obec namítala, je samostatným důvodem nepřezkoumatelnosti, a to nezávisle na tom, zda byla připomínka věcně důvodná.
Závěr
Akcelerační oblasti mění pravidla, podle nichž se v dotčeném území povolují záměry a činí tak způsobem, který se nejvíce projeví až tehdy, kdy už bude na obranu pozdě.
Věnuji se zastupování obcí a dotčených osob v této problematice. Týká-li se Vás vymezená akcelerační oblast a zvažujete další postup, neváhejte se mi ozvat - první krok, tedy ověření lhůt a rozsahu podkladů, je časově nejnaléhavější.