Spotřebitelé mohou odstoupit od smlouvy a vrátit zboží zakoupené na internetu do 14 dní. Jak na to? Co náklady na vrácení? Do kdy je třeba zboží vrátit?
Je obecně známo, že spotřebitelé mají právo odstoupit od smlouvy do 14 dní, pokud uzavírají smlouvu s podnikatelem „distančním způsobem“, tedy nejčastěji přes internet (ale i telefonicky, po emailu, zkrátka bez současné fyzické přítomnosti kupujícího a prodávajícího).
Pokud je smlouva uzavírána při předváděcí akci (prodejním výletu) nebo podomním prodeji, lhůta je nově dokonce 30 dnů (dle novely občanského zákoníku účinné od 6. 1. 2023).
I přes obecnou známost tohoto oprávnění se s odstoupením od smlouvy pojí mnohé otazníky.
Jak může spotřebitel odstoupit od smlouvy? Co musí pro to udělat? Spotřebitel tak může učinit jakýmkoli jednoznačným prohlášením vůči podnikateli. Stačit by měl email s textem: „Odstupuji od kupní smlouvy, objednávka č. …, ze dne …“
E-shopy mají na svých webových stránkách často formuláře pro odstoupení. Pokud spotřebitel tento formulář použije, podnikatel mu musí bez zbytečného odkladu potvrdit přijetí oznámení (tedy zpravidla v řádu hodin až dní).
Do kdy musí spotřebitel oznámit podnikateli odstoupení od smlouvy? Do 14 dní. Ale kdy tato lhůta začíná a kdy končí? Pokud spotřebitel uzavřel kupní smlouvu (nakoupil zboží na internetu), běží 14denní lhůta ode dne převzetí zboží. Pokud bylo zboží dodáno po částech, běží lhůta ode dne převzetí poslední dodávky. Pokud byla předmětem pravidelná dodávka zboží (např. měsíční dodávky kávy), běží lhůta ode dne převzetí první dodávky.
Lhůta začíná běžet v den následující po dni dodání zboží, a končí posledním (čtrnáctým) dnem – pokud však poslední den připadá na den pracovního klidu (svátek či víkend), uplyne lhůta až nejbližší následující pracovní den. Pro zachování lhůty stačí odeslat projev vůle směřující k odstoupení v poslední den lhůty.
Pokud by podnikatel spotřebitele neupozornil na jeho právo odstoupit, lhůta se prodlužuje o 1 rok ode dne, kdy by jinak čtrnáctidenní lhůta pro odstoupení uplynula.
Do kdy musí spotřebitel vrátit zboží podnikateli? Spotřebitel je povinen zboží vrátit podnikateli bez zbytečného odkladu, nejpozději do 14 dnů ode dne, kdy došlo k odstoupení. Lhůta je opět zachována, pokud spotřebitel zboží alespoň odešle v její poslední den.
Do kdy musí podnikatel vrátit spotřebiteli zaplacené peníze? Podnikatel musí vrátit spotřebiteli peníze bez zbytečného odkladu, nejpozději do 14 dnů ode dne odstoupení od smlouvy. Může však vrácení peněz odložit do té doby, než mu spotřebitel vrátí zboží, nebo prokáže, že zboží odeslal zpět (záleží, co nastane dříve).
Musí podnikatel vrátit spotřebiteli i náklady na dodání zboží? Podnikatel musí spotřebiteli vrátit všechny peněžní prostředky, které na základě smlouvy přijal – včetně nákladů na dodání. Má to však jeden háček. Pokud podnikatel nabízel více způsobů dodání zboží, a spotřebitel si zvolil jiný než nejlevnější způsob dodání, je podnikatel povinen vrátit spotřebiteli jen náklady odpovídající nejlevnějšímu způsobu dodání.
Příklad: Podnikatel nabízí dodání zboží přes PPL (100 Kč), DPD (80 Kč) a Českou poštu – balík do ruky (70 Kč). Zboží lze vyzvednout i v prodejně v Brně. Spotřebitel si zvolil dodání přes PPL. Následně odstoupil od smlouvy a vrátil zboží. Podnikatel mu tedy musí vrátit kromě ceny zboží i náklady na dodání – ale do jaké výše? Podnikatel bude muset spotřebiteli vrátit náklady odpovídající nejlevnějšímu nabízenému způsobu dodání – tedy 70 Kč (Česká pošta). Rozdíl v ceně dodání nese spotřebitel.
Může podnikatel tvrdit, že si spotřebitel mohl zdarma vyzvednout zboží na prodejně v Brně, a tedy mu žádné náklady na dodání zboží nevrátí? Ne, nemůže. „Způsobem dodání“ se myslí přeprava zboží ke spotřebiteli. Vyzvednutí na prodejně není způsobem dodání. Vždy se tedy posuzují náklady na různé způsoby dodání zboží ke spotřebiteli, nabízené podnikatelem.
Kdo platí náklady na zaslání zboží zpět podnikateli? Náklady nese spotřebitel, ledaže nebyl na povinnost nést tyto náklady upozorněn. Pokud by podnikatel spotřebitele dopředu před uzavřením smlouvy neupozornil, že v případě odstoupení od smlouvy ponese spotřebitel náklady spojené s vrácením zboží, spotřebitel náklady na vrácení zboží nehradí.
Výjimky
U některých druhů zboží je vyloučeno právo spotřebitele na odstoupení do 14 dnů. Je jimi například:
- zboží v zapečetěném obalu, které kvůli ochraně zdraví nebo z hygienických důvodů není vhodné vrátit po porušení obalu (kosmetické přípravky, vitamíny, manikúra);
- zboží, které podléhá rychlé zkáze, nebo má krátkou dobu spotřeby (květiny, potraviny);
- zboží vyrobené podle požadavků spotřebitele nebo přizpůsobené jeho osobním potřebám (šaty nebo oblek na míru);
- noviny, periodika nebo časopisy (s výjimkou smluv o předplatném);
a další. Máte-li jakékoli pochybnosti ohledně práv a povinností podnikatele a spotřebitele, doporučujeme Vám obrátit se na kvalifikovaného advokáta.
