Trestné činy proti životu člověka jsou nejzávažnějšími trestnými činy vůbec. Jak se od sebe liší vražda a zabití?
U obou trestných činů dochází k usmrcení (zbavení života) člověka. Za smrt se považuje biologická smrt mozku, přičemž obnovení všech životních funkcí je vyloučeno.
Usmrcení lze spáchat jak konáním (např. probodnutí, zastřelení, dlouhodobější podávání jedu poškozenému), tak i opomenutím takového konání, k němuž byl pachatel podle okolností a svých poměrů povinen (např. lékař úmyslně nesplní povinnost podat nemocnému lék). U zabití však bude usmrcení opomenutím spíše výjimečné.
Vražda
Vražda je úmyslným trestným činem. To znamená, že pachatel musí jednat v úmyslu usmrtit jiného člověka. Pokud by pachatel jednal v úmysl ohrozit jiný zájem chráněny trestním zákoníkem (jiný než zájem na ochraně života), ale jeho jednání by mělo za následek smrt, není pachatel trestně odpovědný za vraždu.
Příklad: pachatel chtěl jinému ublížit na zdraví, udeřil ho do hlavy, poškozený tím zavrávoral a spadl ze schodů, zlomil si vaz a zemřel. Pachatel by nebyl odpovědný za vraždu, ale za ublížení na zdraví, příp. těžké ublížení na zdraví (s následkem smrti).
Vraždy se dělí na 3 typy:
- Vražda prostá
Vraždy prosté se dopustí pachatel, usmrtí-li úmyslně jiného v náhlém hnutí mysli. Pachatel tedy nemá vraždu „dopředu rozmyšlenou a naplánovanou“, ale jedná z aktuálního popudu, v afektu, zuřivosti, či podobném stavu. Pachatel však není v silném rozrušení, ani nejedná v důsledku provokace poškozeného (jednalo by se o zabití, o tom níže).
Příklady: Pachatel při hádce v náhlém vzteku bodl sehnutého poškozeného kuchyňským nožem do zad takovou silou, že přerušil míchu a zasáhl aortu. Poškozený byl na místě mrtev.
Muž se vrátil o den dříve z pracovní cesty a při příjezdu domů zjistil, že jeho manželka má doma milence. V kuchyni si z šuplíku vytáhl pistoli. Pak vběhl do ložnice, kde manželka s milencem byli, a milence zastřelil.
Za vraždu prostou hrozí pachateli trest odnětí svobody v délce 10 až 18 let.
- Vražda kvalifikovaná
Vraždy kvalifikované (premeditované) se dopustí pachatel, pokud jiného usmrtí s rozmyslem nebo po předchozím uvážení. Nejde o zvláštní druh úmyslu, ale jde o určitý uvážený myšlenkový proces pachatele (rozhodování) před spácháním činu.
Rozmysl znamená, že pachatel si patřičně zváží své jednání a na základě takového svého subjektivního přístupu jiného úmyslně usmrtí. Předchozí uvážení znamená, že si pachatel svůj čin dopředu naplánuje, tedy předem zváží rozhodující okolnosti provedení činu (místo, dobu spáchání, použití zbraně či jiného prostředku vhodného pro usmrcení jiného tak, aby došlo úspěšnému provedení vraždy a vyloučení úspěšné obrany oběti atd.).
Příklad: Pachatel naplánoval a zrealizoval osvobození svých kompliců při eskortu do věznice. Součástí plánu bylo zneškodnění policejní eskorty střelbou. Byl srozuměn s tím, že svojí střelbou alespoň některé policisty usmrtí.
Za kvalifikovanou vraždu hrozí pachateli trest odnětí svobody v délce 12 až 20 let.
- Vražda se zvláště přitěžujícími okolnostmi
Třetím typem vraždy je vražda spáchaná se zvláště přitěžujícími okolnostmi. To znamená, že pachatel spáchá čin např. na dítěti mladším 15 let, na těhotné ženě, na dvou či více osobách, na úřední osobě při výkonu nebo pro výkon její pravomoci, na svědkovi, znalci, nebo tlumočníkovi v souvislosti s výkonem jejich povinností. Dále sem patří například opětovné spáchání vraždy.
Z hlediska zavinění postačuje ve vztahu k zvláště přitěžující okolnosti nedbalostní zavinění.
Příklad: Jde-li o vraždu těhotné ženy, není třeba, aby pachatel věděl, že je žena těhotná. Stačí, pokud dle okolností případu a své subjektivní dispozici o jejím těhotenství vědět měl a mohl.
Za tento trestný čin zákon stanovuje trest odnětí svobod trestní sazbu 15 až 20 let.
Zabití
Zabití je tzv. privilegovanou skutkovou podstatou k trestnému činu vraždy. Pachatel je z pohledu trestního práva „privilegován“ z důvodu svého subjektivního stavu při spáchání činu. Co to znamená? I zabití je trestným činem úmyslným (pachatel tedy minimálně ví, že svým jednáním může způsobit smrt člověka, a je s tím srozuměn). Nicméně pachatel jedná
- v silném rozrušení, pocházejícím ze strachu, zmatku nebo jiného omluvitelného hnutí mysli, nebo
- v důsledku předchozího zavrženíhodného jednání poškozeného (tzv. provokace).
Silné rozrušení je určitý duševní stav pachatele, který se projevuje vnitřně a zpravidla i navenek. Jde o výrazné emoční vzrušení, neklid, může jít o náhlou či prudkou afektivní reakci. Ačkoli takový duševní stav nemusí nutně ovlivnit příčetnost pachatele, povede zpravidla k značnému zúžení jeho vědomí a oslabení psychických zábran, neboť ovlivňuje jeho schopnost racionálně uvažovat. Ačkoli usmrcení jiného člověka v takovém stavu není ospravedlnitelné, zákon takové jednání posuzuje shovívavěji.
Příklady: Žena jde v noci domů, a zjistí, že ji sleduje neznámý muž. Je na opuštěném místě za městem a utíká, muž utíká za ní a přibližuje se. Žena v silném rozrušení ze strachu vytáhne z kabelky kapesní nůž, zastaví a bodne několikrát svého pronásledovatele. Zasáhne jej takovým způsobem, že muž na místě zemře.
Muž vzal sekyru a šel večer na zahradu nasekat dřevo do krbu. V tom na něj z křoví vybafne soused, který ho chtěl z legrace vylekat. Muž se lekne a ožene se instinktivně sekyrou, souseda zasáhne a usmrtí ho.
Za zabití hrozí pachateli trest odnětí svobody na 3 až deset let. V případě, že spáchá čin na dvou či více osobách, na dítěti mladším 15 let či na těhotné ženě, hrozí pachateli trest odnětí svobody na 5 až 15 let.
Závěrem
U vraždy je trestná i příprava. U zabití s ohledem na povahu tohoto trestného činu není příprava možná. Za celý rok 2023 evidovala Policie ČR na území České republiky celkem 159 vražd.
