Vyvádění majetku ze společného jmění manželů – aneb jak se mu bránit

Co dělat, když manžel (manželka) prodá věc ze společného jmění bez mého souhlasu? Dá se tomu nějak zabránit? A dá se takové jednání zohlednit při vypořádání společného jmění manželů (SJM)?

Obecně platí, že manželé mají ve společném jmění vše, co nabyli za trvání manželství. Výjimkou jsou například dary nebo dědictví. (Podrobněji o tom, co je a není součástí SJM, píšeme zde).


Kdo může nakládat se společným jměním manželů

Se společným jměním nakládají oba manželé nebo jeden z nich. Důležité je rozlišovat mezi běžnými a nikoli běžnými záležitostmi. Pozor, pro každý manželský pár je „běžné“ a „nikoli běžné“ něco jiného, a v čase se to může i měnit.

  • Běžné záležitosti – hlavně ty, které slouží k obstarávání každodenních potřeb rodiny. Co je „běžné“, záleží vždy na konkrétní situaci rodiny – například nákup jídla, oblečení či zaplacení nájemného či pojištění rodinného vozu.
  • Nikoli běžné záležitosti – dispozice, které manželé běžně nedělají, např. prodej rodinného vozu, investičního bytu nebo výběr větší částky z úspor.

Pokud má jít o „nikoli běžnou“ záležitost, musí manželé jednat ve vzájemné shodě – tedy společně, nebo jeden s výslovným souhlasem druhého.


Když jeden z manželů jedná bez souhlasu druhého

Problém nastává, když jeden z manželů nakládá se společným majetkem bez vědomí nebo proti vůli druhého.

Manžel, který byl při takovém jednání opomenut, musí aktivně konat. Mlčení v těchto případech znamená souhlas – a tedy platnost jednání.
Je nutné namítnout tzv. relativní neplatnost konkrétního právního jednání, jinak zůstává platné.

Jak postupovat

Neplatnost je třeba včas uplatnit vůči oběma stranám – tedy vůči manželovi i osobě, s níž jednal (např. kupci).
Pokud už byla věc prodána, lze se domáhat ochrany i soudní cestou – například určovací žalobou, kterou se obnoví původní stav, jako by k neodsouhlasenému jednání vůbec nedošlo.


Příklad z praxe: motorka prodaná pod cenou

Mezi manželi to neklapalo a rozvod byl na spadnutí. Manžel si krátce před rozvodem za společné prostředky koupil motorku za 120 000 Kč. O pár měsíců později ji prodal – ovšem jen za polovinu původní ceny.

Manželka s prodejem nesouhlasila, ale také nikdy formálně neprotestovala. Při vypořádání společného jmění po rozvodu pak požadovala, aby se zohlednila i obvyklá hodnota motorky v době rozvodu. Nechala si zpracovat znalecký posudek a ukázalo se, že motorka by do rozvodu nabývala na ceně: stála by v té době 140 000 Kč.

Soud se však nezabýval jen cenou motorky, ale také tím, jak se manželka tehdy k prodeji postavila. Pokud by tehdy namítla neplatnost prodeje, tedy dala manželovi i kupci jasně najevo, že s prodejem nesouhlasí, k prodeji pod cenou by nedošlo. A při vypořádání by se pak půlila aktuální hodnota motorky (140 000 Kč).

Protože ale manželka tehdy nijak neprotestovala, byl prodej platný – i když nevýhodný. Mezi manžele se tak půlilo jen to, co manžel za motorku utržil, tedy 60 000 Kč.

Tento příklad ukazuje, že včasná reakce a jasný nesouhlas jsou důležité pro zneplatnění neodsouhlaseného nakládání jednoho manžela se společným majetkem. Zásadně to pak ovlivní i vypořádání SJM.


Jak se bránit, když druhý manžel „vyvádí“ majetek

Pokud jsou mezi manželi vážné neshody a jeden z nich začíná převádět nebo rozprodávat společný majetek, je na místě zvážit rozvod a vypořádání SJM. O vypořádání SJM píšeme blíže zde.

Rozvod způsobí, že společné jmění zaniká do budoucna – manželé po rozvodu nabývají majetek a disponují s ním samostatně. Samotné vypořádání SJM se rozdělí majetek nabytý a závazky vzniklé do rozvodu.

Pokud není možné manželství ihned ukončit (např. kvůli řízení o úpravu poměrů k dětem), doporučujeme:

  • sjednat režim oddělených jmění formou notářského zápisu,
  • nebo navrhnout, aby soud zúžil či zrušil společné jmění manželů.

Soud tak může učinit, pokud pro to existuje závažný důvod – například marnotratnost jednoho z manželů, neodpovědné nakládání se společnými prostředky či riskantní investice (např. hazardní hraní, sázení apod.).


Závěr: právo přeje bdělým

Ve společném jmění manželů nestačí nesouhlasit „v duchu“. Kdo chce svůj majetkový podíl ochránit, musí jednat včas a nahlas. Právo přeje bdělým – a v takových případech se skutečně vyplatí ozvat. Máte-li obavy, že Váš manžel (manželka) nakládá se společným majetkem bez Vašeho vědomí, obraťte se na nás – pomůžeme Vám situaci právně vyřešit a ochránit to, na čem Vám záleží.

Chcete-li vyplnit tento formulář, prosím povolte v prohlížeči JavaScript.
Jméno
cs_CZ