Evropský soud pro lidská práva (ESLP) rozhodl v případu Macharik v. Česká republika, že trestní odsouzení na základě jediného nezákonně získaného důkazu neporušuje právo na spravedlivý proces podle článku 6 Úmluvy o ochraně lidských práv, pokud je důkaz kvalitní a spolehlivý.
Odsouzení na podkladě nezákonně získaných důkazů
Stěžovatelka byla odsouzena českými soudy za daňový únik související s fiktivními fakturami za reklamní prostory. Klíčovým důkazem v trestním řízení byly e-maily získané z cizí poštovní schránky na základě soudního příkazu, který však byl vydán podle nesprávného ustanovení trestního řádu.
Telekomunikační společnost navíc obsah e-mailů neměla vůbec uchovávat podle tehdejšího zákona o elektronických komunikacích. České soudy odmítly nezákonně získané důkazy vyloučit a ženu odsoudily. Ústavní soud stížnost zamítl s odvoláním na nejednotnou soudní praxi v době vydání příkazu.
Nezákonně získaný důkaz jako porušení práva na soukromí
ESLP konstatoval porušení práva na soukromý život dle článku 8 Úmluvy s podrobnou argumentací:
Firemní e-mail neznamená vzdání se práv: Soud zdůraznil, že používání firemního e-mailu automaticky neznamená vzdání se práva na soukromí. Jelikož existovala teoretická možnost předání e-mailů třetím osobám nebo získání úřady, tak je obsah komunikace nadále do jisté míry chráněn, resp. užití firemního e-mailu neznamená ztrátu ochrany.
Nezákonné ukládání obsahu: Podle tehdejšího zákona o elektronických komunikacích musel poskytovatel zajistit, aby obsah komunikace nebyl uložen. ESLP konstatoval, že vnitrostátní právo poskytovatelům ukládání takového obsahu neumožňovalo.
Nedostatečné přezkoumání českými soudy: České soudy se dostatečně nezabývaly konkrétními námitkami stěžovatelky týkajícími se nezákonného postupu s ohledem na povinnost mlčenlivosti poskytovatelů. V důsledku tohoto porušení práva a soukromí dle článku 8 Úmluvy má Česká republika zaplatit stěžovatelce částku 2 500 eur.
Nezákonný důkaz nutně nezpůsobuje porušení práva na spravedlivý proces
Přes nezákonné získání důkazů ESLP neshledal porušení práva na spravedlivý proces, s následující argumentací:
přípustnosti důkazů, což je především záležitostí vnitrostátního práva. ESLP tedy neposuzuje přípustnost konkrétních důkazů, ale spravedlnost řízení jako celku včetně způsobu získání důkazů.
Kritéria pro posouzení:
- Dodržení práva na obhajobu
- Možnost stěžovatelky zpochybnit pravost důkazů a vznést námitky
- Kvalita důkazů a absence pochybností o jejich spolehlivosti
Nezpochybněné autorství jako klíčový faktor: Stěžovatelka nepředložila argumenty zpochybňující pravost e-mailů získaných policií. Své námitky omezila pouze na způsob získání důkazů. V řízení bylo v zásadě nesporné, že stěžovatelka byla autorkou zpráv.
Síla a rozhodující charakter důkazu: Soud konstatoval, že obsah e-mailových zpráv stěžovatelky byl skutečně rozhodujícím důkazem pro výsledek trestního řízení a umožnil prokázat fiktivnost faktur a leasingových smluv.
Závěr: Sporně získané důkazy v rozporu s článkem 8 Úmluvy neznamenají automaticky porušení článku 6 Úmluvy. Pokud jsou důkazy silné, potřeba podpůrných důkazů je slabší. Odsouzení na základě jediného, ale spolehlivého důkazu, ačkoli byl získán nezákonně a toto bylo stěžovatelkou vytknuto, není samo o sobě v rozporu s právem na spravedlivý proces dle čl. 6 Úmluvy.
Potřebujete právní pomoc v trestním řízení?
Rozhodnutí ESLP v případu Macharik ukazuje složitost problematiky nezákonně získaných důkazů v trestním řízení. Pokud čelíte trestnímu stíhání nebo máte pochybnosti o zákonnosti postupu orgánů činných v trestním řízení, je klíčové mít po svém boku zkušeného advokáta.
Kontaktujte nás pro bezplatnou konzultaci – společně najdeme nejlepší strategii pro Vaši obhajobu.
